Vládní úspory pod drobnohledem: Stanjurovo ministerstvo lidem zdražuje, přesto mu unikají peníze

Vláda se potýká s výrazným podceněním zisků z tzv. windfall daně, kdy očekávala, že příjmy z energetických firem a bank budou mnohem vyšší. Vyplývá to mimo jiné z textu Martina Skácela na platformě Seznam Médium. Dotčené společnosti však masivně využily legálních možností ke snížení zdanitelného zisku. Státní kasa tak přišla až o 90 miliard korun.

„V září loňského roku při schvalování státního rozpočtu na rok 2023 pracovalo MF s tehdejšími vysokými cenami energií, jejichž budoucí vývoj v letošním roce nebylo možné spolehlivě predikovat,“ komentoval skutečnost mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Móda

Záhada outfitů Evy Pavlové v Krumlově: Do zámku přicházela v kostýmku, z něj vyšla v riflových šatech

Zdanění benefitů bude mít spíše negativní výsledek

Ministerstvo vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) zahrnulo příjmy z emisních povolenek do státního rozpočtu, ačkoli byly původně určeny pro modernizační fond. Tato nepředvídaná změna může mít negativní dopad na financování modernizačních projektů. Při sestavování konsolidačního balíčku pak ministerstvo opomnělo zvážit dopady na systém veřejného stravování, které mohou nakonec stát státní rozpočet až 15 miliard korun ročně namísto očekávané úspory.

Stejně tak se kabinet domnívá, že vyšší zdanění zaměstnaneckých benefitů v rámci konsolidačního balíčku přinese do státní kasy 1,4 miliardy korun. Experti se ale shodují, že opatření bude mít spíše negativní výsledek – hlavně kvůli možnému zrušení benefitů zaměstnavateli a dalších následcích pro podniky v dotčených sektorech – což znamená, že stát získá méně prostředků a naopak se mu mohou náklady zvýšit. Píše o tom například server Forum24.cz.

Tragédie

Mrazivý popis vraždy malého Francesca z Mostu: Nůž mi sklouzl po ruce přímo do jeho krku, vzpomíná zdrcený otec

Neodhadli náklady na důchody

Ministerstvo financí rovněž nedokázalo adekvátně odhadnout náklady na starobní důchody v tomto roce. Jen to způsobilo v rozpočtu vznik velké finanční mezery v řádu desítek miliard korun. Od příštího ledna mají být důchody nadále valorizovány o inflaci, avšak pouze o třetinu, nikoli o polovinu růstu reálných mezd.

Tato změna může mít vliv na výši penzí, kdy penzisté dostanou pouze část navýšení, které odpovídá růstu cen zboží a služeb, ale nebudou zohledněny zvýšené platy v ekonomice. To může ovlivnit životní úroveň důchodců a jejich schopnost pokrýt náklady na běžné výdaje. Tato opatření byla přijata s cílem omezit náklady na důchody a udržet rozpočet udržitelný.