Vyvraždění Lidic před 81 lety zapříčinil dopis dvou milenců. Životem za něj zaplatilo 340 obyvatel
Od vyhlazení Lidic, hrůzné události, kterou učinili němečtí nacisté jako odvetu za atentát na Heydricha, uplynulo již 81 let. Osudová tragédie středočeské obce se začala rozvíjet týden před otřesným vyvrcholením. V továrně "Palaba" ve Slaném se objevil dopis adresovaný tamější dělnici Anně Maruščákové. Psaní pro nemocnou Annu, která ten den nebyla v práci, ovšem otevřel továrník Jaroslav Pála. A spolu s dopisem i neblahou Pandořinu skříňku. O zlomovém momentu psal na sociální síti vojenský historik Eduard Stehlík.
„Drahá Aničko! Promiň, že Ti píši tak pozdě, a snad mě pochopíš, neboť víš, že mám mnoho starostí. Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv, na shledanou tento týden a pak se již neuvidíme. Milan.“ Tyto věty četl před 81 lety továrník Jaroslav Pála a dopis se mu jevil tuze podezřelý. Předal ho do rukou protektorátního četnictva a to dále gestapu, jež napínalo veškeré síly na vypátrání atentátníků, kteří na konci května podnikli útok na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Netrvalo dlouho a devatenáctiletá Anna byla zatčena, stejně tak i pisatel dopisu Václav Říha. Ten se v Anně dlouhodoběji snažil vzbuzovat dojem, že je v kontaktu s odbojem, a tím na ni zapůsobit. I tajuplné náznaky jeho textu souvisely se smyšlenou konspirací. "Říha se ale zároveň dopisem snažil vyklouznout z mileneckého vztahu s Annou, neboť byl ve skutečnosti ženatý a v očekávání narození dcery," psal historik Eduard Stehlík na Facebooku.
Horákovi a Stříbrní
Osudnou pohádkou se Říhovi stala především ta, o které Anna Maruščáková vypověděla při výslechu na gestapu. Říha ji totiž již dříve požádal, aby rodině Horákových v Lidicích vyřídila pozdravy od jejich syna Josefa Horáka, který tou dobou působil u československé zahraniční armády ve Velké Británii.
Následovala důsledná domovní prohlídka celých Lidic a zatčeny byly celé rodiny Horáků a Stříbrných, jejichž synové Josef Horák a Josef Stříbrný v exilu bojovali proti nacismu. 16. června 1942 bylo všech 15 zadržených členů obou rodin popraveno na kobyliské střelnici.
Zlomíme Čechy
Říhova stopa se brzy ukázala jako slepá v kontextu pátrání po atentátnících na Heydricha, ale říšský protektor a jeden z nejmocnějších mužů Třetí říše 4. června na následky utrpěných zranění zemřel. Tou dobou pátrací akce v Lidicích vrcholila. Protože útočníky z výsadku Operace Anthropoid Němci nedokázali do Heydrichova pohřbu vypátrat, rozhodli o tom, že v Lidicích provedou šokující a odstrašující brutální akci, která Čechy přiměje atentátníky prozradit a vydat.
V noci z 9. na 10. června 1942 Němci celé Lidice obklíčili a ráno začali s popravami nevinných obyvatel. Zastřelili všechny muže starší 15 let, ženy poslali do koncentráku v Ravensbrücku a drtivou většinu lidických dětí 2. července zplynovali ve speciálně upravených náklaďácích, píše web Českého rozhlasu.
Stovky nevinných obětí
Vesnice byla následně vypálena a její jméno mělo být vymazáno ze světa. Nacistické běsnění životem zaplatilo celkem 340 lidických obyvatel: 192 mužů, 60 žen a 88 dětí. Jako svědci tohoto zločinu proti lidskosti byli v koncentračním táboře Mathausen 24. října 1942 popraveni střelou do týla i Anna Maruščáková a Václav Říha. Po konci války se do Československa vrátilo zpět 143 žen, které přežily, a po dvouletém pátrání se shledaly se 17 přeživšími dětmi.