Zdražování v Česku: Jak chce EU pomoci občanům s přechodem od zemního plynu

Ještě před půl rokem by to bylo nepředstavitelné, nyní je na stole konkrétní plán: 27 zemí EU včetně Česka se do roku 2027 zbaví závislosti na ruských fosilních palivech, píše ČT24. Přehodnocení energetické politiky EU a jednotlivých členských států (které si ji určují každý sám) je i příležitostí k přechodu na obnovitelné zdroje energie. V těch je Evropa potenciálně mnohem víc soběstačná, než pokud by měla dál spoléhat na ropu a plyn.

Miliardy na tepelná čerpadla

Jak to už v případě evropských zelených iniciativ bývá, Evropská komise je doprovází vysokými finančními pobídkami. Celkem má jít 86 miliard eur na obnovitelné zdroje energie, 27 miliard eur na vodíkovou infrastrukturu, 29 miliard eur na energetické sítě a 56 miliard eur na úspory energie a tepelná čerpadla. Podle komise je to v příštích osmi letech celkem o 300 miliard eur navíc (v podobě úvěrů a z menší části i dotací) na podobné účely oproti stávajícím plánům.

dopad války

Zdražování a uprchlické vlna: S následky války na Ukrajině se ČR může vyrovnávat i roky, tvrdí Fiala

Úspory a zateplování mají největší podporu

Komise rovněž navrhla vyšší závazný cíl snižování spotřeby energie: do roku 2030 by měla poklesnout o 13 místo dosavadních 9 procent. „Právě úspory a zateplování domácností jsou mezi Čechy z různých opatření zdaleka nejvíc populární. Nadpoloviční většina je i pro solární panely, s jejichž masivním využitím komise v budoucnu počítá. Pro zajímavost, podpora pro další spalování uhlí, které škodí planetě i zdraví lidí, je nepřekvapivě jen velmi malá,“ míní pro eXtra.cz Helena Truchlá, analytička projektu České zájmy v EU.

„Pro Česko a další země střední a východní Evropy je v krátkodobém horizontu důležité i to, že z těch 300 miliard jde 12 miliard na vybudování dodatečné ropné a plynové infrastruktury pro země, které se ruských dodávek zbavují jen složitě, respektive za draho. My mezi ně patříme,“ říká Truchlá. Tato nová infrastruktura by měla rovnou umět fungovat i s vodíkem, který je na rozdíl od zemního nebo zkapalněného (LNG) plynu palivem, se kterým Evropa počítá dlouhodobě.

energie

Rusové stopli Polsku plyn. Jak je na tom Česko se zásobami

„Zásadní je také možnost společných nákupů surovin v nejbližší době, na tom má Česko bytostný zájem,“ míní Truchlá. „Podobně jako v případě vakcín proti koronaviru totiž i tady můžeme těžit z velikosti jednotného evropského trhu, místo toho, abychom si s dalšími – často většími – státy EU byli vzájemně konkurencí a tlačili tak cenu nahoru,“ dodává.

Peníze budou pocházet z fondu EU pro obnovu po koronavirové pandemii, ve kterém je ještě 225 miliard eur nevyužitých půjček. Zbytek budou přímé dotace.