Zeman jmenoval viceguvernérku ČNB: Eva Zamrazilová hodlá bojovat s inflací
Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval viceguvernérkou České národní banky (ČNB) předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou (61) a novými členy bankovní rady hlavní analytičku Hospodářské komory a poradkyni premiéra Petra Fialy (ODS) Karinu Kubelkovou (38) a ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita (56). V radě nahradí od července současného guvernéra banky Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendu.
Zamrazilová členkou bankovní rady byla už v letech 2008 až 2014 a Frait v letech 2000 až 2006. Zamrazilová se dnešním jmenováním stala první ženou v pozici viceguvernéra za dobu existence ČNB. Zároveň budou v radě ČNB působit poprvé dvě ženy najednou.
Zeman při jmenování upozornil, že ČNB má při boji s inflací k dispozici kromě zvyšování úrokových sazeb i další nástroje, které podle něj nebyly dosud zcela využívány. "Mám tím na mysli jak kurzové operace, resp. operace s devizovými rezervami, i operace další. To už ovšem bude záležet na rozhodnutí nové rady," uvedl.
Zamrazilová po jmenování uvedla, že věří, že nová bankovní rada bude zárukou "kontinuity a zároveň důvěryhodnosti ČNB". "Velice děkuji současné bankovní radě, která včas rozpoznala povahu inflace a začala s ní včas bojovat. Tyto kroky nebudou nikdy populární, přesto tyto kroky byly nezbytné a brzy se již začnou projevovat ve zpomalování inflace a růstu objemu peněz v ekonomice. Současná situace vyžaduje hlubší analýzu a další krok musí být pečlivě zvažován," uvedla.
Rusnok končí
Ve funkci guvernéra nahradí od července Rusnoka současný člen bankovní rady Aleš Michl, kterého Zeman jmenoval 11. května. Nidetzkému a Bendovi na konci června končí první šestiletý mandát, Zeman je tak nejmenoval na druhé funkční období. Členové bankovní rady mohou zastávat funkci maximálně dvakrát.
Příští rok v únoru, těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana, vyprší ještě angažmá v bankovní radě viceguvernérovi ČNB Marku Morovi a členovi rady Oldřichu Dědkovi. Ten na rozdíl od Mory už znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady v minulosti jednou byl.
Michl radil Babišovi
Michl s Dědkem nejsou v současnosti příznivci zvyšování sazeb, ale jsou v tomto názoru v bankovní radě v menšině. Odpůrcem zvyšování sazeb je i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kterému Michl dělal ekonomického poradce.
Naposledy bankovní rada zvýšila úrokové sazby na počátku května, a to o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na 5,75 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Pro všechna tato rozhodnutí od loňského září hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Michl a Dědek, hlasovali pro sazby beze změny. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Michl a Dědek se ale domnívají, že zvyšování sazeb na současnou inflaci nezabere, poškodí export a ekonomiku.
Úroková sazba se znovu zvýší
Nynější guvernér ČNB Rusnok tento týden uvedl, že rada ještě ve starém složení na zasedání 22. června zřejmě zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu či více. Důvodem je nadále rostoucí inflace. Michl po svém květnovém jmenování avizoval, že na svém prvním zasedání bankovní rady v roli guvernéra v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. To považuje Rusnok za nešťastný výrok, který do standardní praxe centrálních bank nepatří.
Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. ČNB je kromě utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná.