Rvačka Soukupa s Dopitou očima psychoterapeuta. Popsal, co mohlo být spouštěčem i jak se vypořádat s útočníkem
S ohledem na nedávnou bitku padlého mediálního magnáta Jaromíra Soukupa a současného manžela Agáty Hanychové, někdejšího hráče amerického fotbalu Mirka Dopity, jsme se v eXtra.cz zeptali odborníka, co například může vést člověka k nezvladatelné chuti někoho zmlátit. Podle psychoterapeuta Jana Beera za tím může být například nezvládnuté podnikání, dluhy a podobné věci. Ale i spousta dalších.
Tohle by si především Jaromír Soukup a Miroslav Dopita, ale i Agáta Hanychová, měli přečíst. Co jednomu z pánů radí znalec lidské psychiky?
„V agresora se může změnit i člověk, který byl do té doby vnímaný jako poměrně plachý. Jde svým způsobem o výbuch. Dlouhou dobu se taková osobnost může projevovat jako tichošlápek, ale pak jako by ho popadl amok a emočně exploduje. Sází domnělému protivníkovi ránu za ranou, nejde zastavit. Jde o přirozenou ventilaci městnaného stresu, může to souviset se situací doma v soukromí i v práci,“ sděluje pro eXtra.cz psychoterapeut Jan Beer.
Kdo přijde o vše, může mít chuť někoho zbít, přemítá odborník
„Do kouta může být kdokoli zahnán svými pocity viny nebo výčitkami svědomí. Obecně řečeno například ten, kdo byl zvyklý rozhodovat o spoustě podřízených a vlastní vinou či neschopností o vše přišel, ten samozřejmě k podobnému emočnímu kolapsu či projevům agrese může mít čistě teoreticky vyšší sklony. Tím ale netvrdím, že kdo přijde o podnikání, kdo v něm naseká dluhy, že z toho se automaticky musí stát agresor. To vůbec ne,“ upozorňuje dál s tím, že ani v aktuálním případu se nestaví ani na jednu ze stran – o viníkovi zde budou muset rozhodnout orgány činné v trestním řízení.
„Pokud sám se sebou člověk v problémech nepracuje, neprovádí duševní očistu, může u něj dojít ke kompletnímu rozkladu osobnosti, s čímž souvisí i výrazně vyšší vznětlivost, prchlivost, agrese, výbuchy vzteku, extrémní chování bez ohledu na následky a podobně,“ domnívá se.
„Určitě bych na prvním místě vynechal alkohol, drogy a další látky, které člověku ubližují. Rozhodně neprospívají, naopak. Situaci mohou jedině zhoršit,“ říká známou obecnou pravdu.
Co může být spouštěčem
Co také dostane agresora do ráže?
„Mezi nejčastější spouštěče patří dlouhodobá nezaměstnanost, neukotvení ve stabilních partnerských vztazích (o Soukupovi se spekuluje v souvislosti s jmény jako Dominika Mesarošová nebo Eva Feuereislová - pozn. red.) nebo i obyčejné rozladění nad počasím, o kterém si myslíme, že právě nám nepřeje,“ vypočítává jedny z mnohých příčin.
„V dnešní době rozhádané společnosti podobně může být startovačem přiřazování stereotypních nálepek lidem, které vlastně vůbec neznáme. Vážně i to je často základem zbytečných střetů a konfliktů,“ naznačuje znalec lidských duší.
Jak na útočníka
Co dělat, když po nás někdo startuje? Jsou techniky, jak se snažit jeho útok zastavit.
„Přímou fyzickou aktivní agresi bychom se měli pokusit odvrátit, i když nakonec nám to nemusí být nic moc platné a nějaký šrám utržíme. Agresora bychom před atakem měli oslovovat jménem, abychom se alespoň pokusili vyvolat v něm vědomí, že je v nějaké situaci a na nějakém místě. Pokud má takzvaně černo před očima, tak by mu to mohlo pomoci ten afekt překonat,“ naznačuje expert.
„Pomáhá i to, když vyjádříme svoji emoci a postup, který může následovat. Například když dotyčnému řekneme, že máme z jeho reakcí strach a že pokud se nás dotkne, že zavoláme policii. To agresorovi může udělat štronzo (podobně ustoupil od agrese Soukup po snaze napadnout našeho šéfredaktora – pozn. red.). O to větší šance odradit ho je, pokud jde o člověka, který si alespoň jednou přečetl zásady slušného chování od mistra etikety Jiřího Gutha-Jarkovského,“ doufá Beer.
Je třeba vyhledat pomoc, varuje odbornik
Ne u každého se to ale podaří. Co pak?
„Kdo o sobě ví, že může být prchlivý a někdy i nebezpečný sobě nebo svému okolí, měl by proto odhodit stud stranou a nechat si poradit. K dispozici je široká paleta nástrojů a technik, pomocí kterých se lze rychle naučit sebeovládání. A to platí i pro těžší případy s takzvaným přebujelým egem. U lidí, kteří jsou přesvědčeni, že jen oni vědí vše nejlíp,“ doplňuje psychoterapeut.
A nabízí také jednu z nejsnazších rad.
„Nemusí jít jen o mačkání gumového předmětu v ruce, ale i schopnost dostat pod kontrolu svůj dech a své vědomí. Přiznat si, že se mi něco nepodařilo, udělat tlustou čáru a jít dál svojí cestou. Dá se říci, že papiňák v podobě duše člověka je v situaci agresivního výbuchu přeplněný. Čímkoli se snažíme předejít explozi, tím úspěšnější můžeme být,“ uvádí.
Doporučené video: Jaromír Soukup u Agáty s policií:
„Jinak se v hrnci zbytečně dlouho vaří frustrace, která se může překlopit ve stres. To pak hrozí nejen úzkost na hrudi, ale i depresivní naladění, které nemá vůbec nic společného s plnohodnotným životem. Pak stačí nevinný úsměv, který si těžkými okolnostmi vláčený člověk vyloží jako nenávistný škleb, a oheň je na střeše a krev na chodníku,“ dodává Jan Beer.