Sucho v Česku: S přehradami opatrně. Musíme dát krajině šanci, aby si uměla poradit sama
Problém se suchem je v poslední době velmi řešeným tématem. Odborník na energetiku a zemědělství Jiří Hlavenka pro eXtra popsal, jak by se dalo postupovat, protože se mu vystavění vodních nádrží nezdá jako nejlepší nápad. Podle něj by se mělo hlavně zařídit, aby zůstala krajina zdravá a dokázala fungovat sama.
Kdo je Jiří Hlavenka
Podnikatel Jiří Hlavenka se narodil roku 1964 ve Valticích. Od počátku 90. let 20. století podniká v oblasti informačních technologií. Spoluzaložil brněnské vydavatelství Computer Press. To však byl jen začátek. Jiří Hlavenka je také spoluzakladatelem prvního internetového obchodu v zemi Vltava.cz. Angažoval se také v představenstvech firem CP Online a CP Books. Kromě podnikání se angažuje i politicky. V krajských volbách v roce 2016 byl z pozice nestraníka za Stranu zelených (SZ) lídrem společné kandidátky SZ a Pirátů v Jihomoravském kraji a byl zvolen zastupitelem. Letos bude znovu kandidovat do Zastupitelstva Jihomoravského kraje, opět z pozice nestraníka, tentokrát však pouze za Pirátskou stranu. Ve volném čase ho zajímá hudba (sám hraje na akustickou kytaru a klavír) a biologie. Věnuje se také sportu, má rád aktivní turistiku a jízdu na horském kole.
Více o tématuZdravá krajina je důležitá
"Zdravá krajina je zásadní pojem, je to krajina s vysokou různorodostí rostlin i živočichů, která je schopna si tento stav udržet samovolně. Zadržuje vodu a je odolná vůči klimatickým extrémům," uvedl Hlavenka s tím, že krajina je plodná a půda není "zaneřáděná" škodlivými látkami, jako jsou postřiky nebo těžké kovy. V této krajině jsou vodní toky i plochy čisté, lesy zdravé a nejsou přeplněné zvěří.
"Dosáhnout zdravé krajiny je možné, ale složité. Situace, kdy česká krajina dosahovala dle výše uvedených kritérií ideálních hodnot, byla někdy v 17.-18. století. Dá se říct, že je potřeba se vrátit zpět," uvedl odborník. Aby se volné krajině vrátila schopnost zadržovat vodu, jsou potřeba přirozená koryta řek a používání organických hnojiv. Někdy stačí nechat půdu být, aby si odpočinula.
Z velkého pole udělat víc malých
Zároveň pomyslel také na rozdělení velkých polí na menší, kde by se střídala produkce, a na obnovu sadařství a zelinářství. "Podpořit tradiční plodiny, například len, či nové, třeba technické i léčebné konopí," řekl Hlavenka. Dále zmínil podporu výroby s přidanou hodnotou - maso a masné výrobky či mléko a mléčné výrobky namísto exportu holého primárního produktu (pšenice, žito, kukuřice nebo řepka).
Důležitá je obnova lesů i hospodaření s vodou. "Oddělit bílou a šedou vodu a vodu z čističek vracet ihned lokálně zpět pod zem, odkud byla vytažena, pomocí vsaků," vysvětlil odborník s tím, že by se dala budovat i malá vodní díla (například mokřady), která jsou prakticky návratem k původnímu stavu.
Řeka si cestu vytvoří sama
Co se týče koryt řek ve volné krajině, přišel Hlavenka s jednoduchým řešením. Pomocí bagru je rozrýpat a nechat řeku, ať si najde cestu sama. Na stavbu přehrad by se mělo pomýšlet s velkým rozmyslem a to ze dvou důvodů. "Lze je postavit tam, kde je potřeba zásobárna kvalitní pitné vody a dále na místa, kde skutečně hrozí povodně. Tam už většinou postavené jsou," zakončil Hlavenka.