Povodně přinesly leptospirózu: Potkaní horečka či krysí žloutenka může být i smrtelná
V oblastech zasažených povodní se může šířit leptospiróza, která může vést až k selhání jater a ledvin a být potenciálně smrtelná. Ročně se jí obvykle vyskytuje několik desítek případů, letos jich do konce srpna bylo 15, jak píše ministerstvo zdravotnictví v dokumentu. Po povodních v letech 1997 a 2002 se ale nemocnost zvýšila trojnásobně až pětinásobně.
Českem se po povodních mohou začít šířit bakterie zvané leptospiry, které se šíří močí infikovaných zvířat. „Leptospiry se mohou dostat do lidského těla odřeninami nebo poraněnou kůží, spojivkami, vdechnutím nebo požitím kontaminovaných aerosolů nebo vody nebo vzácně po kousnutí zvířetem. Ve vodě a v půdě kontaminované močí infikovaných zvířat mohou bakterie přežít týdny až měsíce,” stojí v dokumentu, který zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví.
Většina případů se projeví jako akutní horečnaté onemocnění, které může být snadno zaměněno s jinými chorobami. Objeví se horečka, bolest hlavy, břicha, lýtek nebo dolní části zad, nevolnost, zvracení, průjem, kašel nebo vyrážka.
Pomoc při povodních
- Člověk v tísni: SOS Povodně, č. ú. 72027202/0300
- Charita Česká republika: Charita pro oběti povodně, č. ú. 44665522/0800, v. s. 906
- ADRA: SOS ADRA: POVODNĚ 2024, č. ú. 66888866/0300
- Diakonie: Povodně v Česku, č. ú. 2100691426/2010
- Český červený kříž: Veřejná finanční sbírka, č. ú. 333999/2700, v. s. 2404
- Otevřené sbírky na Darujme.cz
Pomoci můžete i materiálně i prostřednictvím Potravinových bank, Oděvních bank a Nábytkových bank.
Nasazují se antibiotika
Zhruba v desetině případů nemoc zvaná též jako "potkaní horečka" či krysí žloutenka" přechází do závažného, potenciálně smrtelného onemocnění s multiorgánovým selháním. Vyskytnout se může žloutenka, selhání ledvin, krvácení, srdeční arytmie nebo plicní nedostatečnost. „Smrtnost na leptospirózu je přibližně pět až 15 procent u pacientů s těžkým průběhem onemocnění,“ doplnili odborníci, jak uvedla ČTK.
Inkubační doba nákazy je obvykle pět až 14 dní. U pacientů s podezřením na leptospirózu lékaři nasazují antibiotika co nejdříve, bez čekání na laboratorní výsledky. Prevencí nákazy je zejména vyhnout se brodění či plavání v potenciálně kontaminované vodě a nekonzumovat zaplavené potraviny. Pro práci se zasaženými věcmi jsou třeba holínky a gumové rukavice.
Leptospiróza se vyskytuje během povodní a po opadnutí velké vody. „Když se lidé brodí v tůních, bahně, zatopených sklepech a podobně, zvyšují riziko nákazy leptospirózou, protože voda kontaminovaná močí nemocných hlodavců je výborným vehikulem při dalším přenosu pohyblivých spirálovitých bakterií na člověka i další zvířata,“ píší odborníci v dokumentech.
Lidé by se tak měli velké vodě vyhnout, pokud je to jen trochu možné. Jen těžko lze pak pochopit, když během záplav chtějí lidé sjíždět rozbouřenou řeku na paddleboardu nebo si jít do špinavé vody zaplavat, jako to udělal třeba kaskadér v Praze, kterého poté museli vyprošťovat hasiči, jak uvedli policisté na sociální síti X.
Související články
Plánovala vánoční vraždy spolužaček: Nezletilá školačka z Moravy dostala 2 roky vězení
Našlo se tělo Češky, která zmizela i s celou posádkou vozu v rozbouřené řece. Její tělo objevili až v Polsku
Holčička bojující o život se vrátila z Egypta zpět do Česka: Malá Lilianka stále není z nejhoršího venku
Nebezpečný virus Marburg děsí svět: Nemoc zákeřnější než ebola vás usmrtí do týdne
