Bílý tygr není bílý: A také to nejsou albíni, podotýká odborník. Fakta o tomto nádherném zvířeti

Jindřich Novák nám v jiném článku popsal nejen to, proč je třeba bílé tygry chránit, pro naši redakci navíc velice podrobně sepsal, co to vlastně je za zvíře, jak je to ve skutečnosti s jeho původem a také dřívějším výskytem ve volné přírodě. Jde o náročnější čtení, ale jistě se najde řada těch, které to bude zajímat.

Bílí tygři nejsou bílí a nejsou to albíni

„Takzvaní bílí tygři nejsou ve skutečnosti bílí. Na jinak bílé srsti mají tmavé nebo sépiově hnědé pruhy (pruhování však může velmi vzácně i chybět), mají modré oči, růžový nos a polštářky tlap. Za tmavou barvu kůže a kožních derivátů, jako je srst, je zodpovědný pigment melanin, který má dva typy: pheomelanin se projevuje v červených a žlutých tónech, eumelanin v hnědých a černých. U albínů chybí obě formy melaninu. A albinotiční jedinci jsou pak celí světlí (mohou však mít červenou barvu nebo červené znaky, které jsou způsobeny jinými barvivy, například karotenem) a mají červené oči. Vzhledem k nedostatečně pigmentem chráněné sítnici očí mají albíni problémy se zrakem, což je společně s nápadnou barvou znevýhodňuje v přirozeném prostředí,“ upozornil expert, který má na Inspekci na starosti oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES.

A pokračuje.

„‚Bílí tygři nejsou albíni. Pheomelanin u nich sice chybí, eumelanin je však přítomen v očích a pruzích na těle. Problémy s očima však mívají také; trpívají nejčastěji strabismem (šilháním – pozn. red.). V každém případě je světlá barva u tygrů znakem recesivním. Způsobuje ji mutace genu, který detekuje změnu jedné z aminokyselin v transportním proteinu zásadně omezující tvorbu pheomelaninu, zatímco syntéza eumelaninu probíhá normálně, nebo jen slabě omezeně,“ vysvětluje celou problematiku.

„Všichni ‚bílí‘ tygři, které vědci zkoumali, byli homozygotně recesivní. Pokud se u zvířete objeví alela pro ‚bílou‘ barvu v heterozygotní podobě, má takový jedinec normální zbarvení, ale po páření s tygrem stejného genotypu může mít některý z jejich potomků barvu ‚bílou‘.“

Známe je už 500 let

„Na indickém subkontinentu byli ‚bílí‘ tygři prokazatelně pozorováni ve volné přírodě již od roku 1500. Poslední známý volně žijící ‚bílý‘ tygr byl v přírodě zastřelen v roce 1958.

Z uvedeného je zřejmé, že ‚bílí‘ tygři byli součástí přirozeného polymorfismu, jehož existence je zadokumentovaná po dobu 500 let. Ačkoli se bílá mutace vyvinula náhodně a ojediněle a ‚bílá‘ zvířata byla díky shora popsanému genetickému základu vždy velmi vzácná, důvody vymizení ‚bílých‘ tygrů v přírodě byly pravděpodobně stejné, jako ty, které vedly k dramatickém úbytku tygrů ‚normálně‘ zbarvených, tedy nekontrolovatelný lov, fragmentace stanovišť a ztráta přirozeného prostředí,“ uvádí doktor Novák.

„Chov ‚bílých‘ tygrů se datuje od roku 1951, kdy byl v přírodě státu Madhjapradesh odchycen světlý samec, pojmenovaný Mohan, který s normálně zbarvenou samicí zplodil několik světle zbarvených mláďat. Se svou dcerou Radhou pak měl Mohan čtyři bílá mláďata. Tato skupina se stala pravděpodobně jediným základem chovu ‚bílých‘ tygrů v lidské péči.“

kauza tygři

Karlos Vémola má větší malér, než tuší: Policie postavila neprůstřelný případ, tvrdí zdroje

„Bílí“ tygři mají problémy kvůli příbuzenství

„‚Bílí‘ tygři v chovech trpí vzhledem ke shora popsanému původu příbuzenskou plemenitbou (inbreedingem). Příčinou zdravotních problémů v lidské péči, kterými jsou zejména prenatální úmrtnost, tělesné deformace a nízký věk dožití, zjevně není primárně přírodní mutace vedoucí k částečné ztrátě pigmentu, ale příbuzenská plemenitba,“ upozorňuje.

Trestní stíhání Vémoly

Jak šel čas – co jsme o případu již napsali:

- Policejní razie ve Vémolandu: Karlos mluví o udání

- Vémolu podezírají z pašování tygrů

- Karlos Vémola je trestně stíhán za kšeftování s tygry

- První reakce Karlose a jak na něj přišli

- Rozbor podivného Karlosova prohlášení

- Důkazy proti Vémolovi vydaly 4 jeho mobily

- Policie na Terminátora nasadila sledovačku

- Policie postavila neprůstřelný případ

- Nahrávky mají Vémolu naprosto usvědčit

- Co všechno Vémola porušil ze zákonů

- U výslechu se své čachry snažil hodit na kamaráda

- Vémola přiznal spáchání trestného činu

- Zlom v případu: Státní zástupce upustil od stíhání Karlose, stačila pokuta

Více o tématu

‚Bílí‘ jedinci jsou podle některých vědců tedy součástí přirozené genetické rozmanitosti tygra jako druhu a měli by být zachováni. Více například zde.

„Každé tvrzení v biologii je ovšem třeba brát s příslovečným ‚zrnkem soli‘. Přestože se u dnes chovaných ‚bílých‘ tygrů uvádí, že jde o ‚bílou‘ formu tygra indického (bengálského), prakticky všechna zvířata pocházejí z linie, jejímž základem byla sice bílá dcera indického samce Mohana, avšak do této linie byl v 70. letech přikřížen bílý kříženec tygra indického a ussurijského, takže původní víceméně přirozená forma bílých tygrů indických se dostala na úroveň mnohonásobných hybridů žlutočerně, tedy ‚divoce‘ zbarvených tygrů, kteří jsou dnes předmětem cirkusových a zájmových chovů.

Mnoho vědců se však v současné době přiklání k tomu, že tradiční dělení tygrů na osm až devět poddruhů (z toho tři vyhynulé) je překonáno a uznávají pouze dvě hlavní vývojové větve (viz například tato práce).

Tygr ussurijský (sibiřský) by pak nebyl samostatným poddruhem Panthera tigris altaica, ale pouze lokální populací široce pojímaného pevninského poddruhu tygra indického neboli bengálského (Panthera tigris tigris). Jako druhý poddruh tygra se pak uvádí tygr sundský neboli jávský (Panthera tigris sondaica), zahrnující i tygra sumaterského (Panthera tigris sumatrae), přežívající v malých populacích v Indonésii.“

Co čeká bílé tygry v budoucnu? To je otázka.

„Taxonomie tygrů je stále provizorní a nelze vyloučit, že v budoucnu dozná dalších změn. Zůstává tedy otázkou, zda ‚bílí‘ tygři v chovech mají natolik nepřirozenou genetickou výbavu, že již nelze hovořit o tom, že by patřili k poddruhu Panthera tigris tigris (tygr indický) v užším slova smyslu, pokračování v jejich chovu nemá pro záchranu tygra význam, a proto by neměli být dále rozmnožováni, nebo naopak za účelem zachování genu pro ‚bílou‘ barvu v tygří populaci by měl být jejich genofond udržován pro případné budoucí využití při zpětné rekonstrukci pravého ‚bílého‘ indického tygra,“ dodal pro eXtra.cz RNDr. Jindřich Novák.

+ Další 3 fotografie