KOMENTÁŘ: Prospěchář Okamura pro pár hlasů plive po našich spojencích v NATO
Tomio Okamura to opět rozjel na jednání vlády. Na sociální sítě posléze umístil fotku, kterou dokazoval, jak hrdinně SPD obstruuje a bojuje proti cizím základnám na území ČR. Taková interpretace Smlouvy o obranné spolupráci je sice zcela lživá, ale fakta jsou prospěcháři Okamurovi volná. Pouze svým voličům jako produkt nabízí odpor ke Spojeným státům a NATO, a pokud přitom ukradne hnutí ANO pár procent podpory, bude předseda SPD dokonale spokojen. Nadto prezentuje produkt už dobře známý - poprvé jej Čechům totiž úspěšně prodali Rusové, když se řešil americký radar v Brdech.
„Jediní jsme proti, ostatní jsou pro,“ zněl zřejmě hlavní argument předsedy SPD Tomio Okamury ohledně schvalované Smlouvy o obranné spolupráci (DCA). Jeho politické hnutí schválení dokumentu obstruovalo a rovněž v úterý svolalo před Poslaneckou sněmovnu demonstraci. Poslanec Okamura na sociální síti také vyvolával podbízivý dojem, že na základě propíraného dokumentu postaví na území ČR Američané základny a v nich bude bůhvíco přechováváno.
SPD je ve Sněmovně jediné PROTI obranné smlouvě ČR-USA, která umožňuje pobyt cizích vojsk a zřizování cizích vojenských základen v ČR. Většina poslanců hnutí ANO je naopak PRO. Sněmovna má zítra na programu začátek projednávání této smlouvy, kterou odsouhlasila Fialova vláda. pic.twitter.com/Oaf1LDCTdS
— Tomio Okamura (@tomio_cz) June 26, 2023
Pokud se však vrátíme ze světa fantazie zpět do reality, Smlouva o obranné spolupráci je jen logickým právním rozšířením a nadstavbou letité Severoatlantické smlouvy, pocházející z roku 1949. Ta pochopitelně už nedokáže dostatečně reflektovat všechny náležitosti současné reality a Smlouva o obranné spolupráci tedy v právní rovině především rozvádí už zastaralé prvky. A přidává i nové, jako třeba děsivou problematiku ochrany životního prostředí.
Disproporční smlouva neřeší působení českých vojáků v USA, protože nikdo nepředpokládá, že by v případě velkého válečného konfliktu evropské státy garantovaly významnou pomoc nejsilnější armádě světa na jejím vlastním území. Naopak úlohou Spojených států - jakožto hegemona a ústředního bezpečnostního garanta současného uspořádání světa – je jistit vítězství demokratických hodnot a právního státu ve světě, a především pak v Evropě.
Garant bezpečnosti
Hlavní úlohou NATO totiž skutečně je silou odstrašovat autoritativní režimy a zajišťovat tak mír a dlouhodobou prosperitu euroatlantického prostoru. Ostatně jakkoli to mnozí neradi slyší, dvakrát v průběhu 20. století Spojené státy Evropu ve víru válečného běsnění zachránily a vzhledem k současnému působení na Ukrajině tomu tak zřejmě učinily opět. A žádné problematické invaze v Iráku či ve Vietnamu na tomto faktu nic nemění.
Okamura tedy našim nejkvalitnějším spojencům vysílá vzkaz, že ohledně geopolitické reality nejsme zcela jednotní. Naštěstí to Američany jistě nijak nepřekvapí, již po 2. světové válce jejich tajné služby sledovaly zdejší vývoj se zdravou skepsí a analytickým nadhledem. Za dodnes relevantní můžeme považovat i první porevoluční vlivovou operaci Ruské federace v naší republice. Tou byl samozřejmě kontroverzní americký radar v Brdech a diskuzi o problematice ovládl ve společnosti právě ruský výklad.
SPD a Okamura tedy svým pappenheimským opět prodávají známý příběh a starý dobrý strach z amerického kulturního imperialismu. Je na místě zeptat se, proč Okamura neměl nikdy problém například s bezprecedentně zneužívanou autonomií špionážního paláce jménem Velvyslanectví Ruské federace, když se tak bojí o českou suverenitu. Zjevně proto, že jeho výklad reality je v rytmu Kaťuše.