Tomio Okamura se omluvil za lži: Učinil tak v noci, do poslední chvíle na nich přitom trval
Trvalo to, ale přece. Poté, co soud v dubnu rozhodl, že se Tomio Okamura musí omluvit europoslancům Tomáši Zdechovskému a Pavlu Svobodovi za lživá tvrzení na jejich adresu, se poslanec po několika měsících skutečně omluvil. Učinil tak prostřednictvím Facebooku v úterý před jednou hodinou ráno, tedy v době, kdy většina lidí spí. Ještě předtím ale sdílel příspěvek, v němž samotnou omluvu v podstatě popřel.
Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura se musel veřejně omluvit europoslanci za KDU-ČSL Tomáši Zdechovskému a jeho bývalému kolegovi Pavlu Svobodovi. Poškodil je totiž svým nepravdivým tvrzením, že hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů. Už v dubnu to pravomocně potvrdil pražský městský soud, který zamítl Okamurovo odvolání.
“Výrok byl jednoznačně lživý, nepravdivý,” konstatoval podle ČTK předseda odvolacího senátu Tomáš Vejnar. Bývalému místopředsedovi Sněmovny Okamurovi vyhověl jen v tom, že omluvu nemusel pronést na půdě Sněmovny, ale měl ji vyvěsit na svém facebookovém profilu, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.
Omluvil se o 4 měsíce později
Nakonec se tak stalo až v úterý 16. srpna, tedy přibližně 4 měsíce po rozhodnutí soudu. Pravděpodobně se věc protáhla kvůli dalšímu Okamurovu odvolání, které zřejmě ani tentokrát neprošlo. Poslanec tak zveřejnil svou omluvu na Facebooku, a to kolem jedné hodiny ranní, tedy v době, kdy většina lidí spí. Navíc ihned na svou zeď přidal několik dalších příspěvků, aby omluva zapadla. Okamura zřejmě nechtěl, aby ji jeho voliči zaregistrovali.
Celá omluva Tomia Okamury
"Já Tomio Okamura, předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie, se tímto omlouvám lidoveckým europoslancům Pavlu Svobodovi a Tomáši Zdechovskému, o kterých jsem opakovaně veřejně prohlašoval, že při hlasování v Evropském parlamentu hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů. Toto tvrzení je nepravdivé. Uvedení europoslanci nikdy nehlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů, naopak se uvalení sankcí na Českou republiku snažili zabránit hlasováním proti přijetí rezoluce o zahájení řízení proti České republice za účelem zjištění, zda z její strany nedošlo k porušení rozhodnutí Rady Evropské unie, kterým se stanovila dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie, za což se nyní omlouvám."
Ještě předtím však sdílel příspěvek, ve kterém omluvu víceméně popírá. "Soud pravomocně zamítl nároky europoslanců KDU-ČSL Zdechovského a Svobody, abych se jim omluvil přes televizi, noviny a na půdě Poslanecké sněmovny, a rozhodl tak, že mám na svém FB profilu uveřejnit, že pro sankce vůči České republice nehlasovali. Nadále tedy platí, jak už jsem říkal, že oba pánové hlasovali pro to, aby Česká republika a další země EU přijaly odpovědnost za přesidlování a přijímání uprchlíků," napsal Okamura.
Tento příspěvek na rozdíl od omluvy na svou zeď připnul a pří návštěvě jeho profilu je vidět jako první. Okamura tedy i přes pravomocné rozhodnutí soudu, jak sám píše, stále trvá na svém. Jen příspěvek napsal pár hodin předtím, než se omluvil, tudíž má nyní de facto čistý štít.
Na svém tvrzení trvá
Žalobu na ochranu osobnosti podali Zdechovský se Svobodou v prosinci 2018. Jsou přesvědčeni, že Okamura o nich lhal záměrně, což v jeho kariéře není poprvé. Podle nich ve svých opakovaných vyjádřeních spojil dvě různá hlasování v Evropském parlamentu z května 2017, z nichž žádné se netýkalo sankcí pro Česko. Oba europoslanci navíc hlasovali proti.
Lže, nebo neumí počítat? Okamura prý jezdí levně nakupovat do Polska. Z Prahy se mu to ale nevyplatí
Zdechovský a Svoboda dříve shodně uvedli, že Okamurovy výroky je zasáhly jak v profesním, tak i v osobním životě. Zdechovský řekl, že jeho rodina obdržela přes 3000 výhrůžek smrtí a musela dostat policejní ochranu. “Opakovali nám, že jsme vlastizrádci, že nás oběsí, že patříme do plynu," popsal. Okamura na to tehdy reagoval tak, že sám dostává přes sociální sítě stovky výhrůžných zpráv a že to pokládá za součást politické práce.